Janteloven: Proč se v Norsku moc nechlubí (a proč to vlastně dává smysl)

Představ si, že dosáhneš velkého úspěchu.

Dostal/a jsi povýšení, rozjel/a vlastní projekt nebo ses právě vrátil/a z maratonu, který jsi uběhl/a pod čtyři hodiny.

A teď si představ, že o tom raději moc nemluvíš.

V Norsku (a obecně ve Skandinávii) to není falešná skromnost.
Je to kulturní fenomén zvaný Janteloven.

Co je vlastně Janteloven?

Janteloven (česky často Zákon Jante) není zákon.
Nikde ho nenajdeš v právních předpisech. Přesto ho zná skoro každý Nor.

Jde o soubor nepsaných pravidel, která říkají zhruba toto:

Nemysli si, že jsi víc než ostatní.

Zní to tvrdě? Možná.
Ale v severském kontextu to má úplně jiný význam, než by se mohlo zdát.

Odkud se Janteloven vzal?

Pojem pochází z románu z roku 1933 od spisovatele Aksela Sandemose.
Děj se odehrává ve fiktivním městečku Jante, kde společnost tvrdě hlídá, aby nikdo „nevyčníval“.

Důležité je jedno:
Sandemose Janteloven nekriticky neoslavoval.
Naopak – chtěl upozornit na to, jak dokáže společenský tlak dusit jednotlivce.

Ironií osudu se z kritiky stal pojem, kterým dnes popisujeme severskou mentalitu.


Deset „pravidel“, která nikdo oficiálně nedodržuje

Janteloven se často shrnuje do deseti vět. Všechny mají společného jmenovatele:

  • Nemysli si, že jsi výjimečný

  • Nemysli si, že víš víc než ostatní

  • Nemysli si, že jsi lepší

  • Nemysli si, že na tobě víc záleží

Na papíře to zní skoro depresivně.
V praxi to ale většinou znamená něco jiného.

Jak se Janteloven projevuje v běžném životě?

Skromnost místo sebepropagace

V Norsku se lidé:

  • příliš nechlubí svými úspěchy

  • nemají potřebu dokazovat, že jsou „lepší“

  • mluví spíš o my než o 

Úspěch se nepopírá – jen se nenosí na odiv.

Všichni jsou si rovni

Ať už jsi:

  • ředitel firmy

  • student

  • nebo prodavač

…čeká se, že se budeš chovat normálně, lidsky a bez nadřazenosti.

Hierarchie existuje, ale neokázale.

Na pracovišti

Janteloven je hodně cítit hlavně v práci:

  • tým je důležitější než jednotlivec

  • nápady se prezentují jako společné

  • „hvězdy týmu“ se moc nenosí

Výsledek?
Často klidné, vyrovnané pracovní prostředí.
Nevýhoda? Někdy se hůř prosazuje ambiciózní osobnost.

Je Janteloven dobrý, nebo špatný?

Krátká odpověď: záleží na úhlu pohledu.

Co na něm lidé oceňují:

  • silný pocit rovnosti

  • menší závist

  • méně tlaku „být nejlepší“

  • důraz na komunitu

Co kritici vytýkají:

  • potlačování individuality

  • strach vyčnívat

  • menší prostor pro sebevyjádření

Mnoho Norů dnes říká, že Janteloven:

„existuje spíš jako myšlenka než jako skutečné pravidlo“

Janteloven dnes: téma debat i YouTube videí

Janteloven se často objevuje:

  • v diskuzích o severském štěstí

  • v videích o norské mentalitě

  • v porovnání s americkým individualismem

Zatímco jinde se říká „Sell yourself!“,
tady spíš platí „Buď sám sebou, ale potichu.“

Proč mě Janteloven tolik fascinuje?

Protože nám nastavuje zrcadlo.

Ptá se:

  • Musíme se pořád srovnávat?

  • Je nutné být vidět, aby byl člověk hodnotný?

  • Co kdybychom byli úspěšní… a přesto normální?

Janteloven možná není dokonalý.
Ale připomíná, že hodnota člověka nemusí křičet.

Janteloven není o tom, že nesmíš být dobrý.
Je o tom, že nemusíš být lepší než ostatní, abys byl dost.

A to je myšlenka, která má co říct i mimo Skandinávii.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Lykke: Tajemství dánského štěstí

10 švédských zvyků, které bychom všichni měli přijmout

Jak si vytvořit den pro reset nervového systému